Ahojte, dneska bych vám ráda povyprávěla o jedné naší tradici, kterou jsme započali již v roce 2012 v Amsterdamu.
Jsem milovník jídla, nedokážu si žádnou dobrotu odepřít. Co moc nemusím je sladké, snad bych bez něj i vydržela, ale co se týče slaného, mastného, smaženého, pálivého… – to ne! Strašně ráda se přejídám až tak, že pak nemůžu vstát od stolu. 😀 Ráno začínám s hezky velkou chlapskou snídaní. To můžu mít cokoliv od zdravého lehkého musli přes vajíčka s klobásou až po svíčkovou se šesti. K obědu sním cokoliv a při večeři se také nešetřím, to u mě znamená přežeru se.
Co jsem ovšem chtěla tímto dlouhým úvodem říct je, že mojí největší jídlovou láskou jsou čínská jídla a to už odmala. Mamka: ,,Ani, co mám uvařit?” Já jednoznačně vždy: ,,čínu!” Takže čínská kuchyně u mě vždycky vedla: Kung Pao, Kachna, Pálivá polívka, rýže, nudle…
O této mojí úchylce věděl i můj přítel, když jsme spolu začínali chodit. A jelikož je to moje zlatíčko, které mi chce dělat radost, vymyslel pro mne překvapení. Na jednom z našich prvních výletů mne vzal do jistého fast-foodu, který se jmenuje Wok to walk. Řeknete si jaká romantika! Ale já byla opravdu v sedmém nebi. 😀
Jeden z našich prvních cestovatelských zážitků byla cesta do Amsterdamu. Jeli jsme tam ve čtyřech ještě s moji kamarádkou a jejím přítelem. Bylo to fajn, mám na to spousty krásných vzpomínek, ale to hlavní: přítel mě vzal poprvé do Wok to Walk, že by se mi to mohlo líbit. A hádejte co, líbilo a hlavně chutnalo! 🙂

Při návratu domu jsem si našla jejich stránky Wok to Walk s mapou restaurací po celém světě a plánovala, kam bychom mohli jet a dát si tu mňamku znovu. Je super, že si můžete všechno vybrat a nakombinovat suroviny podle vaší chuti. Moje nej kombinace: Udon nudle, kuře nebo krevety s ananasem a teryaki omáčkou. To je fakt nej.

 

V Praze tyto restaurace nejsou moc rozšířené, i když se jich v posledním roce už pár otevřelo. Není to přímo tento řetězec, ale způsob a kuchyň je stejná. Měla jsem velkou radost, když jsem objevila  Crazy Wok, který otevírali poblíž místa, kde bydlím. Hned jsme zašli vyzkoušet, musím říct, že nic moc. Jednak nám dali jinou omáčku než jsme si objednali, ale ani chuť nestála za to. Opravdu zklamání. 🙁 Další nudle dle výběru My Wok otevřeli na náměstí Republiky, kousek od mé práce. Taky jsem vyzkoušela, určitě lepší zkušenost než na Karláku, ale pořád to není ono. Chuť Wok to Walk ve mně zůstala.

Takže jsem si našla země, kam jsme měli v plánu jet a kde mají naše oblíbené nudle. Navštívili jsme jich už pěknou řadu a snad všude pořídili alespoň jednu fotku jídla nebo nás ve fast-foodu. To je ta naše tradice. Každopádně jsme ještě neprojeli všechny země, takže máme ještě do konce života co dělat. 😀

A co vy, kdo máte taky takhle střeštěný zvyk nebo něco za čím cestujete? Podle čeho si vybíráte země na výlety? Podělte se se mnou o vaše zkušenosti, budu moc ráda! 🙂

PS. Asi bych ani nechtěla, aby otevřeli Wok to Walk v Praze. Už by to pro nás nebylo tak nedosažitelné, nemuseli bychom kvůli tomu cestovat do jiných měst. Takže by nás tolik nebavilo a určitě ani nechutnalo. 😛 Jistě jste už slyšeli o Primarku, který má být brzo také v Česku. Věřím, že spousta lidí jásá a těší se, ale já k nim nepatřím. Podle mě se Primark stane tuctovým obchodem jako je Teranova nebo H&M a zájezdy do Drážďan na slevy v Primarku už nebudou žádány. 🙂
Pac a pusu! :-*